Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Christian Ethics and the Victorian Novel: The Child as a Christ Figure in Oliver Twist, Silas Marner, and The Master-Christian
Vítek, Jaroslav ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce je příspěvkem k rozvíjejícímu se poli náboženských/postsekulárních a etických studií. V první kapitole situuji svou práci v kontextu náboženského a etického obratu humanitních věd a zároveň obracím svou pozornost k viktoriánskému románu, jehož koncepce byla často zkreslena sekularizační tezí. Dále se zabývám přesunem křesťanské víry a jejích etických funkcí z náboženských institucí do viktoriánské literatury a literární kritiky. V první kapitole zároveň vytvářím interpretační rámec kristovské postavy ve vybraných viktoriánských románech, jimiž se snažím postihnout vývoj transpozice víry od raného viktoriánského období po konec 19. století. V následujících třech kapitolách aplikuji tento interpretační rámec na postavu osiřelého dítěte ve třech viktoriánských románech, konkrétně v Oliveru Twistovi (1837- 1838) od Charlese Dickense, Silasi Marnerovi (1861) od George Eliot a The Master-Christian od Marie Corelli (1900). Druhá kapitola představuje stejnojmenného hrdinu Olivera Twista jako kristovskou postavu, jež přináší možnost vykoupení se a spásy ze spárů nefunkčních státních institucí a londýnského podsvětí a na konci románu nastoluje vládu království nebeského na Zemi v podobě pastorální idyly. Zároveň se věnuji vyobrazení mechanismu Boží spravedlnosti, jehož prostřednictvím...
Estetika Virginie Woolfové
Bláhová, Šárka ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje postihnutí estetických názorů Virginie Woolfové, jež se formovaly na základě dobových estetických teorií. Nejprve je v textu představen významný zlom mezi viktoriánským a nastupujícím modernistickým obdobím, který zasáhl do všech oblastí lidské činnosti. V návaznosti na tento zlom se práce zabývá transformací lidského smýšlení a jeho reflexí na poli produkce a prožívání umělecké tvorby. Následně je rozebráno umělecké hnutí skupiny Bloomsbury, její filosofie a estetika. V práci jsou nastíněny hlavní teze estetických teorií Rogera Frye a Cliva Bella, kteří patřili mezi členy skupiny a formovali její estetické smýšlení. Dále se práce věnuje samotné Virginii Woolfové a jejím estetickým názorům, které vycházely především z inspirace estetickými názory Rogera Frye. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.